Navigace

Obsah

Památky

 

 Slabce

Zámek a zámecký park

Zámek ve Slabcích založil počátkem 18. století Karel Vančura z Řehnic. Pro nedostatek peněz však do své smrti nestihl nákladnou stavbu výstavného zámku dokončit. V letech 1754-1847 patřil zámek podnikavému šlechtickému rodu Hildprandtů z Ottenhausenu, kteří zámek upravili na reprezentativní venkovské sídlo, podle dobových svědectví jedno z nejkrásnějších v Čechách. V roce 1798 zakoupili Hildprandtové Blatnou v jižních Čechách a zámek ve Slabcích osiřel. V roce 1847 koupil Slabce Hugo z Nostic, kterého špatný stav zámku přiměl k jeho radikální přestavbě. Tuto podobu si zámek uchoval dodnes. Posledními šlechtickými majiteli zámku byli v letech 1866-1945 princové z Croÿ. 

V současnosti je zámek sídlem Úřadu městyse Slabce, část budovy slouží jako zdravotní středisko, v zámku se nachází také obecní knihovna a obřadní síň.

K zámku přiléhá romantický krajinářský park o rozloze asi 13 hektarů. K úpravě původní obory, kterou při zámku založil Karel Vančura z Řehnic počátkem 18. století do podoby romantické krajiny došlo před rokem 1858. Z původní výzdoby parku se dochovala barokní salla terrena se sochami čtyř svatých, socha svatého Antonína a torzo sochy sv. Jana Nepomuckého. V posledních letech prošel park rozsáhlou revitalizací.

Kostel sv. Mikuláše

Počátky kostela sahají údajně až na začátek 12. století. Původní románská stavba, kterou dodnes připomíná zazděný portál v jižní stěně kostela, získal nynější podobu při rozsáhlé přestavbě koncem 18. století. V současnosti je kostel filiální k Rakovníku. V kostele se konají pravidelné bohoslužby, a to od sv. Josefa do Vánoc, vždy v sobotu od 14 hodin.

Fara

Barokní budova fary byla v 18. a 19. století působištěm řady významných duchovních - Josefa Antonína Janiše, autora první odborné včelařské knihy na světě (jeho působení ve Slabcích připomíná v průčelí fary pamětní deska), Jakuba R. Macana, teologického spisovatele, nebo Mikuláše Karlacha, pozdějšího probošta vyšehradské kapituly.

Čechův válcový mlýn

Mlýn vybudoval v letech 1918-1919 mlynář Václav Čech ze Šlovic. Jednalo se o první mlýn na elektrický pohon v Československu. Elektrickým proudem zásobovala mlýn elektrárna v Čechově mlýně ve Šlovicích (dnes elektroskanzen). V průčelí mlýna se nachází pamětní deska připomínající odvážnou činnost mlynáře Josefa Čecha, který za druhé světové války mlel načerno obilí, kterým pak za minimální cenu zásoboval celé okolí.

Další památky ve Slabcích
  • Hřbitovní kaple Nanebevstoupení Páně z roku 1869
  • Socha svatého Františka z Paoly z doby Hildprandtů z Ottenhausenu
  • Kamenné kříže Vodvářkovic a Obecní, oba z konce 19. století
  • Dřevěný kříž z roku 2007 od pana Josefa Mrázka z Újezdce
  • Kámen s tabulkou upozorňující na průběh 50. rovnoběžky areálem zámku
  • Bývalý hospodářský dvůr Sadlno

 

 Malé Slabce

Železný kříž

Podle pověsti stojí kříž v místech, kde dříve stál dřevněný kříž vztyčený krutým správcem slabeckého panství jako pokání za smrt jedné dívky ze Skupé, kterou svou krutostí dohnal sebevraždě. Nynější kříž v podobě vysokého dórského sloupu s železným křížem ze tří železných prutů pochází pravděpodobně z konce 18. století.


Další památky v Malých Slabcích

  • Kříž ve vsi; o jeho historii není nic známo

 

 Rousínov a osada Nová Ves

Náves - vesnická památková zóna

Náves v Rousínově byla v roce pro své cenné urbanistické a architektonické hodnoty vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Nejvýznamnějšími stavbami památkové zóny je návesní budova bývalé sýpky, později školy, a chalupy čp. 2, 25, 34, 46, 47, 73 a 85.

Rodný dům operního pěvce Karla Buriana

Karel Burian, jeden z nejslavnějších operních pěvců světa přelomu 19. a 20. století, se narodil v Rousínově v domku čp. 40. Prožil tu několik prvních let svého života, v dětství a mládí sem jezdil k prarodičům na prázdniny. Od roku 1934 připomíná Karla Buriana na jeho rodném domku pamětní deska.

Kostel Narození Panny Marie

Kostel v Rousínově se připomíná už v polovině 14. století. Nynější podobu kostel získal zřejmě při opravě za Karla Josefa  Hildeprandta na Zhoři koncem první poloviny 18. století. Hildprantové si v kostele zřídili i svou rodinnou hrobku. Podle pověsti byla předchůdcem kostela kaple, kterou věnovala urozená Rosína ze Zhoře jako poděkování za záchranu před medvědem, který ji překvapil při procházce lesem.

Židovský hřbitov

Hřbitov se nachází na katastru Rousínova, historicky však patří ke Svinařovu, které bylo původním střediskem židovských obyvatel zdejšího kraje, respektive ke Slabcím, které tuto úlohu převzaly ve druhé polovině 19. století. Hřbitov byl založen asi kolem roku 1830, poslední čitelné náhrobky jsou z roku 1928. 

Další památky v Rousínově
  • Kaplička na vrchu Kostelci; o její historii není nic známo
  • Pomník padlých v Rousínově

 

 Modřejovice

Hraniční kameny v údolí Javornice

Označují hranici mezi katastrem Modřejovic a Chříče. Na straně k Modřejovicím jsou kameny označeny písmenem "M" jako Modřejovice a pořadovým číslem, na druhé straně písmenem "K" jako Křic (Chříč). Mezníky pochází pravědpodobně z roku 1740.

Další památky v Modřejovicích
  • Pomník padlých
  • Kříž při silnici ke Kostelíku; z roku 1891
  • Pozůstatky po těžbě kyzových břidlic pod hájovnou Polánec

 

 Svinařov

Kaple sv. Prokopa a kříž

Návesní kapli zasvěcenou sv. Prokopovi postavili v roce 1870 zdejší občané s přispěním tehedjšího držitele Slabce - Alexe prince von Croÿ. V průčelí kaple se nachází pamětní tabulka se jmény zdejších obětí 1. světové války. Před kaplí stojí kříž z roku 1917.

Další památky ve Svinařově
  • Návesní kaple sv. Prokopa
  • Socha Panny Marie z roku 1896
  • Holých kříž z roku 1849, věnovaný k oslavě konce roboty
  • Kříž s prosbou za ochranu zdejšího selského kraje a jeho lidu z roku 2002

 

 Kostelík

Kaple sv. Máří Magdalény

Kaple sv. Máří Magdalény v Kostelíku se připomíná už v polovině 14. století. Kaple několikrát zanikla a byla obnovena, nynější stavba vznikla v roce 1871 z podnětu Mikuláše Karlacha, faráře ve Slabcích. Ještě toho roku posvětil novou kapli probošt vyšehradské kapituly Václav Štulc.

Další památky v Kostelíku
  • Lidová architektura (náves s roubenkami navržena k prohlášení za památkovou zónu)
  • Pomník padlých
  • Kříž při silnici do Modřejovic

 

 Skupá

Památky ve Skupé
  • Pomník padlých
  • Zvonička